Kytara je drnkací strunný nástroj (chordofon) s hmatníkem. Tón vzniká rozechvěním struny napjaté mezi dvěma pevnými body – nultým pražcem a vložkou kobylky. Struny jsou rozechvívány drnkáním prsty nebo plektrem (lidově trsátko). Hmatník umožňuje získávat další tóny zkracováním chvějné délky struny přitlačením struny na pražec. Z hlediska akustického patří kytara mezi nástroje s doznívajícím tónem. Kytara je akordický nástroj – umožňuje jednohlasou i vícehlasou hru. (zdroj: http://cs.wikipedia.org)
Kytara se poprvé objevila v průběhu 16.století, jednalo se tehdy o malý nástroj se čtyřmi nebo pěti zdvojenými strunami. V průběhu 17. a 18. století se tělo postupně zvětšovalo a vyvíjelo se i ladění. Za mezník ve vývoji moderní kytary lze považovat zavedení šesti strun využívajících ladění EADGHE. V 80.letech 18. století je začal užívat neapolský stavitel kytar Giovanni Fabricatore. Veliké moderní klasické kytary, na které se hraje dnes, poprvé začal stavět španělský kytarář Antonio de Torres v polovině 19.století. V přibližně stejné době začal C.F. Martin v Severní Americe používat příčné žebrování.Na konci 19.století začal Orville Gibson vyrábět kytary s vyřezávanou horní deskou a vydláždil tak cestu moderním kytarám dvacátého století.
zdroj: Kytary (Richard Chapman)
